Pro lékaře

Transformující růstový faktor

(TGF – z angl. transforming growth factor či také tumor growth factor) je označení pro nesourodou skupinu růstových faktorů a cytokinů, které regulují buněčné dělení (proliferaci).^[1] Dělí se na dvě velké skupiny:

• TGFα – produkované makrofágy, buňkami v mozku a keratinocyty. Způsobuje růst a vývoj epitelové tkáně a některé TGFα mohou být při nadměrné produkci spojeny se vznikem nádorů.^[2] Patří do velké skupiny proteinů s EGF-like doménou.^[2]
• TGFβ – existuje ve třech typech (TGFβ1, TGFβ2, TGFβ3). Marfanův syndrom je způsobený jejich nadměrnou expresí, stejně jako některé typy rakoviny.^[3][4] Účastní se regenerace tkání, buněčné diferenciace, embryogeneze a regulace imunitního systému. TGFβ receptory jsou serin–threonin kinázy.

Dědičné metabolické poruchy malých molekul

Dědičné metabolické poruchy malých molekul  jsou geneticky podmíněné metabolické poruchy vedoucí k akutní nebo progresivní intoxikaci, způsobené hromaděním toxických látek před metabolickým blokem, či akutnímu nedostatku meziproduktů energetického metabolizmu, způsobenému chyběním produktů za metabolickým blokem.

Řadí se k nim:

• poruchy katabolismu AMK (fenylketonurie, homocystinurie, tyrosinémie, choroba javorového sirupu);
• některé organické acidurie (metylmalonová acidurie, propionová acidurie, izovalerová acidurie);
• intolerance sacharidů (galaktosémie, hereditární intolerance fruktózy);
• poruchy metabolizmu mastných kyselin;
• poruchy cyklu močoviny;
• porfyrie;
• intoxikace kovy (Menkesova choroba, Wilsonova choroba, hemochromatóza);
• poruchy syntézy a degradace neurotransmiterů (GABA, glycin, monoaminy);
• dědičné poruchy syntézy AMK (serin, glutamin, prolin).

Příznaky

Prodromální fáze je typicky krátká, příznaky se často projeví u malých dětí či kojenců, nezasahují však do embryonálního ani fetálního vývoje. Dostavují se jako akutní metabolické ataky následující po příjmu stravy či naopak hladovění, jsou zesílené horečkou, interkurentními nemocemi, intenzivním katabolismem. Projevy intoxikace bývají akutní (poruchy vědomí až kóma, acetonemické zvracení, selhání jater, trombembolické komplikace, metabolická acidóza) nebo chronické (neprospívání, opoždění psychomotorického vývoje, kardiomyopatie, poruchy zraku), pokud není hromadící se metabolit natolik toxický, aby se projevil akutně. Ataky se v mnoha případech opakují v závislosti na okolnostech, které mají tendenci je vyvolávat (požití dané potraviny, infekce, hladovění, svalová námaha).

Do diferenciální diagnózy patří sepse, intoxikace či meningoencefalitida.

Léčba

Pro léčbu akutních příčin projevů:

• Urgentní odstranění toxinů formou diety, extrakorporálními eliminačními metodami, „očišťujícími“ léky (karnitin, natriumbenzoát, penicilamin a jiné).
• Urgentní doplnění chybějících meziproduktů energetického metabolizmu (glukóza), ať již perorálně, či při nepřestávajícím zvracení parenterálně.

Pro léčbu z dlouhodobého hlediska:

• Úprava diety (omezení příjmu látek, které pacient neumí zpracovávat, doplnění látek, které neumí produkovat)
• V některých případech může být prospěšné podávání vitaminů, které se účastní daných enzymatických reakcí jako kofaktory^[1]

Odkaz

Související články

Dědičné metabolické poruchy komplexních molekul

Reference

1.  KOŽICH, Viktor – ZEMAN, Jiří. Dědičné metabolické poruchy v pediatrii. Postgraduální medicína [online]. 2010, roč. 12, vol. 7, s. 793–799, dostupné také z <http://www.postgradmed.cz>. ISSN 1214-7664. 
2. FERNANDES, John – SAUDUBRAY, Jean-Marie – BERGHE, Georges van den, et al. Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. 4. vydání. Praha : Triton, 2008. 607 s. ISBN 978-80-7387-096-6.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz